O medu
Med sto nemocí léčí a tisíce dalším předchází.
Co je med?
Med vzniká zahušťováním a přepracováním včelami donesené sladiny. Med obsahuje převážně monosacharidy (glukózu a fruktózu) a maximálně 18-20% vody. Větší obsah vody bývá známkou nedostatečné zralosti medu. Včely obohacují sladinu při jejím zpracovávání na med o enzymy a jiné biologicky aktivní látky. Zároveň jsou v medu také obsažené stopové prvky pylová zrna, silice apod. Také díky těmto látkám (i když je jejich procentové zastoupení malé) jsou medu připisovány léčivé účinky, jak ukazují mnohé studie.
Další včelí produkty
Propolis je lepkavá látka s příjemnou vůní, kterou včely sbírají na rostlinách produkujících pryskyřičné látky. Má nesmírně široké antibakteriální, antibiotické, antiseptické, protivirové, regenerační a místně znecitlivující účinky. Rovněž posiluje imunitní systém a celkově tonizuje organismus.
Mateří kašička je zvláštní výživná látka, mimořádně bohatá na vitamíny, bílkoviny a aminokyseliny.
Perga je nejkvalitnější a nejúčinnější forma pylu. Pyl perga je získáván z plástů včelstva a je o více než 50% účinnější než pyl rouskovaný.
Vosk vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle některých druhů včel.
Jed vzniká v jedotvorné žláze dělnic a včely k jeho tvorbě potřebují bílkovinnou stravu.
Jak se med od včel získává?
Včely donesenou sladinu přepracují, zahustí a v době zralosti plásty s medem zavíčkují. (Med se odebírá z převážně zavíčkovaných plástů. Kontrola obsahu vody v medu je nutná z důvodu rozpoznání jeho zralosti).
Před samotným vytáčením medu z plástů v medometu je nutné víčka odstranit nebo narušit. Pro dosažení vysoké kvality medu v našem provozu používáme výhradně nerezové náčiní (odvíčkovací vidličkou počínaje a medometem konče).
Vytočený med se z medometu stáčí do nerezových nádob. Drobné částečky vosku, které se při odstřeďování z plástu odtrhnou, oddělíme opět nerezovým dvojitým sítem.
Jsou možná i jiná řešení dobře popsána v mnoha knihách a odborných časopisech. Při zpracování a získávání medu dodržujeme úzkostlivou čistotu a hygienu. Je známo, že med v plástu, tak jak je včelami vyprodukován má z bakteriologického hlediska kvalitu farmaceutické suroviny. Proto je nutné pro zachování všech jeho vlastností pracovat a zpracovávat ho v co nejčistším prostředí.
Z nerezových nádob med stáčíme do nových, vymytých sklenic.
Jaké známe druhy medu?
Med lze rozdělit do dvou základních skupin z hlediska původu: květový (luční) a medovicový (lesní). Květový med vzniká z nektaru sbíraných z květů bylin, keřů a stromů. Medovicový med vzniká sběrem tzv. medovice, což je sladká šťáva, kterou za vhodných podmínek produkují na listech a jehličí rostlin mšice a další producenti medovice (puklice a méry). Medovicový med je v zemích střední Evropy ale také např. v Německu a Rakousku více ceněný a je vzácnější, protože ne vždy jsou v přírodě dobré podmínky pro vznik medovice.
Včely při sběru sladiny pro výrobu medu navštěvují zpravidla oba zdroje pastvy a vznikají tam medy smíšené. Typické je to například v době kvetení javorů a lip, kdy obě dřeviny v době kvetení mohou být jak zdrojem nektaru, tak i medovice. Z hlediska norem platných v Evropské unii však smíšené medy nejsou rozlišovány. Zařazují se zejména podle jejich elektrické vodivosti na medy květové a medovicové.
Květový med zpravidla velice brzy zkrystalizuje díky vysokému obsahu glukózy. Vyjímkou je například med akátový, který má vyšší obsah fruktózy. Ten krystalizuje pozdě (až po 2 letech). Medovicové medy bývají zpravidla tmavší barvy a krystalizují později. Mají vyšší obsah minerálních látek.